Je to vlastně můj už druhý Silvestr,ale toho prvního jsem strávila u maminky v bříšku...vím, že když přišla půlnoc, maminka s tatínkem si přáli krásný rok a těšili se na mě, až se přijdu sem na svět narodit. Vím, že byli dojatí a těšili se, co jim rok 2006 přinese...byl to velmi velmi náročný rok plný strachu, ale taky lásky a naděje.
Když bouchaly rachejtle a všude to tak svítilo a krásně barevně praskalo...spinkala jsem a nic mě nevzbudilo...maminka si s tatínkem zase přáli vše nejlepší a říkali, že tento rok bude veselejší a že už se o mě nemusí tolik bát...že už jsem úplně v pořádku a vše bude dobré...spinkala jsem jako když mě do vody hodí, vím ale, že maminka mě v postýlce hladila po zádech a tiše plakala...
